Pracovní cesta k vysokorychlostní trati ve Francii

Kraj Vysočina ve spolupráci se Správou železnic uspořádal pro starosty obcí, jejichž katastry má procházet vysokorychlostní trať v kraji Vysočina, pracovní cestu do Francie, kde vlaky TGV jezdí a jsou využívány mnoha cestujícími. Ráda jsem využila pozvání a cesty se zúčastnila.

Vyjeli jsme autobusem z Jihlavy ve středu 11. září 2024 a cílem tohoto dne bylo město Kehl v Německu, kde jsme byli ubytovaní. Toto městečko těsně sousedí s větším a známějším městem Štrasburk, kde vlak TGV staví.

Druhý den ráno nás všechny autobus odvezl do vesnice Saint-Jean-Saverne. Na místní radnici nás přivítali zaměstnanci společnosti SNCF, což je francouzská obdoba naší Správy železnic, místostarostka a bývalý starosta. Měli pro nás připravenou prezentaci, ve které nás seznámili s výstavbou vysokorychlostní trati v jejich regionu. První studie tam vznikly v roce 1992, první etapa byla dokončena v roce 2007, druhá etapa byla zprovozněna v roce 2016. Zástupci vedení obce nám jako starostům radili, abychom se snažili co nejvíce vyjednávat a dosáhnout co nejvíce výhod. Mít vše smluvně ošetřené a uzavřené ještě před ukončením stavby.

Odpoledne jsme přejeli k tunelu Saverne, ke smíšenému ekoduktu (což je přechod pro zvěř a přejezd zemědělské techniky) a k viaduktu u obce Wilwisheim. Na všech třech místech jsme čekali na průjezd vlaku. Podle mého subjektivního názoru musíme trvat na vybudování dostatečných protihlukových opatření. Jedná se o průjezd vlaku, pod kterým sice neklepou koleje, ale tichý také není.

Třetí den jsme dorazili na nádraží ve Štrasburku, kde nás přivítal ředitel nádraží a popsal nám, jak řešili rozšíření a bezbariérovost nádraží, které bylo tvořeno historickou budovou. Poté jsme všichni nastoupili do vlaku TGV a vyjeli z nádraží Štrasburk do tři sta kilometrů vzdálené stanice Champagne-Ardenne u města Remeš. Cesta trvala necelou hodinu a půl. Městem vlak projížděl poměrně pomalu, ale za městem nabral rychlost až 320 km/h. Shodli jsme se, že nám ve vlaku ani nepřišlo, že jedeme tak rychle. Cesta byla pohodlná, jen v tunelu většině z nás zaléhaly uši podobně jako v letadle.

Vystoupili jsme na nádraží Champagne-Ardenne, které bylo postaveno v polích za městem v roce 2007. Také zde se nás ujal ředitel místního nádraží a vysvětlil, jak nádraží vznikalo, jaké služby jsou zde cestujícím nabízeny, na co si máme dát pozor, pokud bude jednou podobné nádraží vznikat u nás. Během deseti let od zprovoznění vysokorychlostní trati a tohoto nádraží došlo k rozsáhlému rozvoji města Remeš právě směrem k nádraží. Vyrostla zde velká poliklinika s porodní klinikou, kancelářské i bytové domy. Kolem nádraží jsou parkoviště s kapacitou 850 míst. Podobné jen o něco menší nádraží by jednou mělo vzniknout u nás ve Velké Bíteši za dálnicí u silnice na Košíkov.

Jízdu vlakem jsme zažili ještě jednou a to cestou zpět do Štrasburku. V sobotu ráno jsme urychlili odjezd kvůli hrozícím záplavám v našich domovských obcích. Co jsem si z této pracovní cesty odnesla? Přesvědčení o tom, že je třeba brát výstavbu vysokorychlostní trati a nádraží ve Velké Bíteši jako příležitost pro budoucí rozvoj města a ne jako hrozbu. Že nesmím zapomenout na doporučení, která jsem ve Francii vyslechla, že musíme trvat na dostatečných protihlukových opatřeních.

Pokud by Vás zajímaly podrobnější informace z této cesty, bude na webu města v záložce „Významné stavby“ a „Vysokorychlostní trať“ uložena zpráva ze zahraniční cesty včetně fotografií a videí.

Podkladový materiál_VRT_Francie.pdf

2024_07_Francie_VRT_pozvánka.pdf

PPT Visite Tchèques_12-09-2024 CZE_prezentace.pdf

Pracovní_cesta202409_zpráva.pdf

Markéta Lavická

Starostka města Velká Bíteš