Informace o městě

Původní osada byla založena kolem 12. století a první věrohodný písemný údaj svědčící o její existenci je dán letopočtem 1240. Charakter města získala již v průběhu 14. století a toto postavení bylo roku 1408 potvrzeno panem Lackem z Kravař za pomoc Bítešanů markraběti Joštovi při dobývání hradu Náměšti. Z té doby pochází také erb města, na němž je zobrazena polovina českého lva a moravské orlice na zlatomodrém poli. Středověk Bíteš obdařil výsadami, stala se hospodářským a správním střediskem rozsáhlého panství náměš?ského. Na mapách byla uváděna jako opevněné město s kostelní tvrzí. Dobové prameny ji řadily do první desítky měst jihozápadní Moravy.

Pevné hradby, zbudované z místního kamene, si nepostavili naši předkové pro okrasu, ale často pro uhájení holého života v dobách válek, bitev i nájezdů loupeživých rytířů, které přitahovalo tehdejší bohatství města. Původním účelem kostelní tvrze, jak je bítešský kostel nazýván, byla ochrana obyvatel a pokladu městského a farního. Proto do prostoru uvnitř hradeb vedl pouze jediný vchod - strážní věží ve hradbách. Ta byla navíc opatřena padacím mostem (zbytky kladek jsou nad vchodem dosud patrny), aby byl přístup nepřátelům co nejvíce znemožněn. Druhý vchod od hřbitova - byl proražen koncem 18. století.

Kdo by nechtěl vědět něco o původu názvu svého rodiště? Někteří obyvatelé to mají snadné: Suchomasty, Vrahovice, Katov, Vlkov, nebo raději Olší, Říčky, Krásněves... Ale co my, Bítešáci? (Nebo snad Bytešáci?) O pomoc se musíme obrátit k historickým pramenům, konkrétně k I. dílu Dějin města Velké Byteše Jana Tiraye, který pro nás vyhledal ve starých záznamech zhruba toto:

V jedenácti dochovaných listinách ze XIII. století se dočítáme tyto podoby jména Velké Bíteše: Bites, Bitess, Bietes, Bitesche a pak Witis, Vitis, v prvním česky psaném dokumentu z roku 1408 pak Byteess, častěji Byteš. Německy psané dokumenty uvádějí Wittesch, Witisch, Bittesch.