Historie provincie Pavia a kraje Lombardfie


KRÁSNÁ ITÁLIE pokračování č. 2

Po prvním článku, popisujícím navázání partnerských vztahů s italským městem Torrevecchia Pia a druhým, zabývajícím se evropským partnerstvím, přichází článek třetí, ve kterém bych chtěl popsat oblast, v níž se naše družební město nachází a směr, kterým se budou partnerské vztahy dále ubírat. Torrevecchia Pia leží v provincii Pavia se stejnojmenným hlavním městem, od něhož je vzdálena asi 20km směrem severovýchodním.

Pavia je staré lombardské město, ležící v západní části severoitalské nížiny, nedaleko ústí řeky Ticino do Pádu a je spojeno splavným kanálem s Milánem. Bylo významné již za Římanů a dosud si zachovalo středověký ráz. Za zhlédnutí stojí jeho krásné kostely v lombardsko – románském stylu a mohutné opevnění s baštami ze španělských dob. Ve středověku byli v chrámu San Michele korunováni italští králové a také císařové Jindřich II. a Fridrich Barbarosa. Vztah k naší historii: V rámci Svaté říše římsko – německé přenechal „náš“ císař Karel IV. v roce 1359 město rodu Viscontiů, jejichž zámek se čtvercovým půdorysem a velkým nádvořím z let 1360 – 1365 se nachází v severovýchodní části města a je v něm expozice městského muzea s archeologickými nálezy, sochami a obrazovou galerií. Samotná provincie Pavia je součástí regionu Lombardie, kraje v severní Itálii, který zahrnuje rozsáhlá území od Vysokých Alp na severu, přes Bergamské a Brescijské Alpy až po Pádskou nížinu na jihu. Střední část tvoří povodí řek Sesie a Mincia až k Apeninám. Kraj s hlavním městem Milánem má asi 10 milionů obyvatel a rozlohu cca 24 000km2. Kromě Pavie do něj patří i další provincie: Bergamo, Brescia, Cremona, Mantova, Milán, Sondrio a Varese. Jižní část Lombardie, ve které se nachází i „naše“ Torrevecchia Pia, leží v rovinaté oblasti přecházející v předalpskou pahorkatinu a patří mezi nejvyspělejší průmyslové oblasti Itálie: strojírenství, chemická a farmaceutická výroba, automobilový průmysl, textilní a kožedělný průmysl atd. Mimoto je jednou z nejúrodnějších zemědělských oblastí – pěstuje se tu pro nás exotická rýže, obilí, kukuřice, pícniny aj. Zde, v hustě osídlených průmyslových oblastech kolem Milána, Pavie, Brescie a Varese, je také soustředěna většina obyvatelstva.

Po rozpadu Západořímské říše v 7. století se Lombardie (tehdy Langobardia) stala jádrem Langobardské říše a od r. 951 královstvím, jehož středem byla Pavia. Ve 14. století si Milán upevnil nadvládu na západě, zatímco Benátky na východě. Od r. 1535 připadl Milán Habsburkům a o dvě a půl století později Francii. Na Vídeňském kongresu (1814 – 1815) bylo toto území i s Benátkami, pod názvem Lombardsko – benátské království přiděleno Rakousku, které bylo donuceno odstoupit v r. 1859 Lombardsko a v r. 1886 i Benátky království italskému.

To bylo krátce k zeměpisu a velmi stručně i k dějepisu „našeho“ italského partnera a jeho okolí, kterého v počtu 45 osob navštívíme ve dnech 16. až 20. června letošního roku. Naším hlavním programem bude sobotní návštěva lidové slavnosti „Země rýže“ a nedělní oficiální „Přísaha partnerství“ na náměstí. Do té doby nás čeká ještě mnoho práce. K 1. dubnu jsme museli podat žádost do Bruselu v italštině a v němčině o finanční podporu návštěvy italských přátel na našich tradičních hodech a připravit její přesný program. Věřím, že toto úsilí má smysl, že do jeho rámce dobře zapadne i zahájení výroby italské firmy EBSTER v naší průmyslové zóně na podzim letošního roku. V nové, mírové Evropě se musí družit především občané jednotlivých států a ne pouze kapitálová konta obchodních společností.


/Ing. Alois Koukola, CSc.

Zpravodaj: Květen 2005